Odsoudit Robbie Williamse jako "nagelovanýho popaře" je jednoduchý a popravdě mýty kolem jeho postavy k tomu svádí. Ale jen málokdo z těch lidí se nad ním a hlavně jeho hudbou zastaví na delší chvíli. Zdá se mi, že jeho hudba má v sobě něco víc, než jen podpisy producentů a diktát nahrávacích společností. Nechci se ukazovat jako odborník na Robbieho, pop nebo aktuální populární hudbu (to ani nejsem), ale myslím si, že jeho věci stojí za poslech a zamyšlení. RW zůstává svůj, hudebně i hlasově se odpoutává od zajetých stereotypů a vydává se po stezce hudebního experimentu. Z toho vychází již několikáté povedené album, tentokrát s názvem Rudebox. Album se skládá z 16 tracků převážně převzatých a předělaných, žánrově se rozpíná od slaďáků až po rap. RW to zkrátka rozjede a až do koce desky se nezastaví. Najdeme tu i francouzsky zpívanou pecku /moje nejoblíbenější/ Bongo Bong, kterou původně nahrál Manu Chao. V podání RW se mi zdá daleko lepší, jenom počkejte, až uslyšíte ty dechy ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat